|
O nás Kdo a co je církev československá
husitská?
Je církví křesťanskou, tj. patří k obecné
rodině křesťanských církví stejně jako římskokatolická, evangelická,
pravoslavná atd. Zároveň je však církví samostatnou, tzv. národní,
podobně jako církev anglikánská ve Velké Británii, luterská v
severských zemích. Není závislá na Vatikánu a hierarchii
představitelů moci. Podíl na správě církve nesou kněží i obyčejní
lidé – laici. Historicky navazuje na bohatou cyrilometodějskou a
nekatolickou tradici Českých a Moravských zemí v minulosti, ve víře
našich předků, která byla násilně potlačena v duši našeho národa po
bitvě na Bílé hoře. Násilná rekatolizace tak učinila konec mnohým
vzdělancům a osvíceným lidem – např. odchod J. A. Komenského a
dalších z vlasti. Po vzniku naší národní samostatnosti byla v roce
1920 obnovena i tato myšlenka tradice naší víry osobní a nezávislé.
 Dne 8. ledna 1920byla vyhlášena reformním
hnutím katolického duchovenstva. Utvořilo ji tehdy 140 bývalých
římskokatolických duchovních, po té, co byla Římem odmítnuta jejich
žádost o možnost sloužit bohoslužby v českém jazyce. V čele hnutí
stál ThDr. Karel Farský, spisovatel E. Zahradník – Brodský, G. A.
Procházka a další.
Již v roce 1921 se při sčítání lidu téměř 600
000 obyvatel ČSR hlásilo právě k církvi československé. Moderní
způsoby práce, stylu života i zvěstování myšlenek získaly srdce
lidí, kteří se vnitřně rozešli s tehdejší církví, ale ne s Bohem.
Chtěli žít křesťanství bez formálnosti. Po druhé světové válce se
již k církvi československé hlásí téměř milion lidí a bohoslužby,
setkávání pro děti, mládež či starší generaci se konají na 3000
místech československé republiky. Bohužel doba čtyřiceti let
potlačování náboženství vykonala své. A tak se církev statisíců
zmenšila na desetitisíce. Nic však neubralo na jejím poslání a
ochotě služby člověku současnosti. Její dveře jsou otevřeny úplně
každému člověku bez rozdílu vyznání (katolíkům, evangelíkům,
pravoslavným …), světového názoru, lidem hledajícím i nevěřícím.
Každý, kdo se touží něco víc dozvědět o Bohu,
Víře, Bibli, je srdečně zcela nezávazně zván. Může se kdokoliv na
cokoliv zeptat z celé škály prostoru lidského života. Do současnosti
zůstává a je spojující s minulostí česká liturgie (bohoslužba),
podíl všech lidí na správě církve, jedna a tatáž Bible – Slovo Boží
– společná všem křesťanům, sedm svátostí (křest, biřmování,
manželství, pokání, večeře Páně, útěcha nemocných a svěcení kněží).
Duchovní církve se mohou ženit a vdávat (knězem může být i žena) a
jsme církví moderního pohledu na život a jeho starosti i radosti.
Symbolem církve je kalich s křížem, jež
zpřítomňuje prostor církve propojující v sobě katolickou a
protestantskou tradici víry. Oblekem duchovního je černý talár s
červeným kalichem a bílá štola. Dnes tvoří církev 300 farností –
náboženských obcí (jež mají své filiálky – blanenská má 8, vyškovská
7), ty jsou sdruženy do vikariátů (my jsme Brno – venkov), vikariáty
do diecézí (my jsme brněnská, další je olomoucká, královéhradecká,
plzeňská, pražská a slovenská). Každá diecéze má v čele biskupa (náš
brněnský biskup je ThMgr. Juraj Jordán Dovala, nar. v roce 1974), hlavou
celé církve československé husitské je patriarcha – nyní ThDr. Tomáš
Butta, nar. v roce 1958).
|
